
Proč se mají na jaře děti umazat od bláta?
Reportáže ze života mateřských škol Proč se mají děti na jaře umazat od bláta a co všechno vymyslí, když ve školce vymýšlet mohou? V rámci
O čem přemýšlíme,
na čem pracujeme,
co chceme sdílet

Reportáže ze života mateřských škol Proč se mají děti na jaře umazat od bláta a co všechno vymyslí, když ve školce vymýšlet mohou? V rámci

Zajímavá sbírková fotografie má cosi společného s aktuální situací. Fotografie byla pořízena 20. února 1915 na říčanském nádraží a zachycuje skupinu zaměstnanců Rakouských státních drah. Ti byli evakuováni z Východní Haliče před postupující ruskou armádou.

Jihočeská větev pánů z Říčan je doložena již od roku 1342, kdy se objevuje držitel tvrze Cehnice Rudolf z Říčan, snad příslušník průhonické větve rodu. Podle uvedeného sídla se jeho potomkům říká Cehnicové z Říčan.

Každé jaro se do záchranných stanic dostávají desítky savčích mláďat. Lidé je přinesou v dobrém úmyslu, ale zbytečně. K nejčastěji přinášeným mláďatům patří zajíčata a srnčata.

Představme si tentokrát jeden svérázný artefakt vzniklý přímo na frontě první světové války. Jde o reliéf vyřezaný na desce z březového dřeva, šikmo vyříznuté z kmene.

Regionem, ve kterém měli kromě středních Čech páni z Říčan ve středověku nejvíce majetků, byly Čechy východní, zejména historický Čáslavský kraj. Zde usazení členové rodu erbu trojlistu mohli být potomky Chotka či Chotěbora z Říčan, snad bratra Oldřicha z Říčan.

Před sto lety zemřel poslední český král, který plynně mluvil česky a žil i v nedalekém Brandýse nad Labem.

Silueta kroužícího dravce na obloze, to je vcelku běžný pohled. Ale komu může patřit? Když v okolí Říčan zahlédneme plachtícího dravého ptáka, s největší pravděpodobností se bude jednat o káně lesní.