Kam na výlet Archivy - Muzeum Říčany

Kolem Mnichovic

admin — Wed, 19 Apr 2023 09:47:36 +0000

Kolem Mnichovic

• les • voda • historie • celý rok

Mnichovice byly založeny mnichy ze Sázavského kláštera na stezce vedoucí z Prahy do Sázavy. Jsou tedy odedávna místem pro poutníky a výletníky, které se některým stalo domovem.

Vydejte se s námi na pouť od náměstí přes Potočiny, Koloděje a Krásné vyhlídky na Myšlín a zpět. Budeme si všímat detailů, obdivovat krajinu, památky a úsilí lidí, kteří tu tvořili a pracovali, a vymýšlet nová řešení pro budoucnost.

→ Trasa (délka trasy je cca 9 km) →

Náměstí jako místo pro setkávání

→ ke stažení PDF zde

Mnichovice byly založeny mnichy na stezce vedoucí k Sázavskému klášteru. Postavili tu r. 1134 baziliku sv. Michala a ubytovna pro poutníky (tzv. hospic), kde mohli na cestě odpočívat. Obec tak vznikla přímo ve spojení s úsilím o duchovní život a vzdělanost. Už z roku 1615 je tu doložena farní škola.

Bazilika sv. Michala byla přestavěna na kostel Narození Panny Marie. Působil zde vlastenecký kněz a učitel Vojtěch Vilém Kramerius. Jeho zásluhou byla na náměstí zřízena škola a knihovna. Mnoho budov na náměstí bylo strženo a na jejich místě dnes stojí nové, například obchodní dům. Ale v horní části náměstí najdeme stále domy s barokními štíty a náměstí působí romantickým dojmem. Můžeme si zde představovat závody školáků v jízdě na saních nebo kocoura Mikeše na trakaři. Na náměstí se díky místním spolkům konají různé slavnosti a trhy.

Jak by mělo náměstí podle vás vypadat? Co byste tam rádi dělali? Jaké obchody nebo služby byste tam uvítali?

Vila stavitele a včelaře

→ ke stažení PDF zde

Mnichovice lákají svojí malebností, okolní přírodou a téměř horskou atmosférou letní i zimní hosty. Díky lidem, kteří se sem od konce 19. století přistěhovali, vznikla sportoviště, koupaliště a divadlo a vysázely se statisíce stromů.

Mnichovice byly už za první republiky oblíbeným cílem letních hostů, ale i lyžařů; byly sem vypravovány speciální lyžařské vlaky. Nejprve sem hosté z Prahy přijížděli na chaty nebo si stavěli letní vily. Budovaly se hotely: Urban, Myšlín nebo Čeřovka. Později se sem přistěhovala řada významných osobností – lékaři, právníci, umělci, stavitelé nebo univerzitní profesoři. Mnichovice se jim staly novým domovem a oni tu zanechali svou stopu jako zakladatelé nebo aktivní členové různých spolků.

Pochází z Mnichovic vaše rodina, vaši sousedé nebo spolužáci? Co můžete společně udělat pro to, aby se tu lidem i ostatním živým tvorům lépe žilo?

Voda pro Mnichovice

→ ke stažení PDF zde

Zastavíme se u Zittova mlýna a prozkoumáme potok od brodu dál až k bývalé hrázi rybníka Koloděj.

Koloděj, Hubačov, Křiváček, Potočiny, Koupadlo – voda provázela Mnichovice od samého začátku, vymodelovala zdejší krajinu a umožnila tu lidem žít.

Mnichovice založili mniši právě nad zamokřeným údolím s močály jako bezpečnou zastávku na stezce k Sázavě. Pravděpodobně už ve 12. století vybudovali obrovský rybník Koloděj, vodu využívali k zavlažování vinic a k chovu ryb. Hráz Koloděje praskla po velké průtrži mračen 1. července roku 1735.

V současnosti se v okolí Mnichovic díky spolku Mnichovickou krajinou vrací potoky do přirozenějšího stavu a budují se tůně pro lepší zadržení dešťové vody. Lidé začali o vodě více přemýšlet po opakovaném suchu, které od roku 2018 Mnichovice několikrát postihlo.

Jak hospodaříte s dešťovou vodou u vás doma a na zahradě? Máte nádrže na zalévání nebo na splachování a praní?

Les pod Budíkovem

→ ke stažení PDF zde

Lesy v okolí Mnichovic byly v minulosti vykáceny, také kvůli pálení dřevěného uhlí. Bezlesé stráně nad Kolodějemi byly před sto lety díky Okrašlovacímu spolku Mnichovice osázeny hlavně borovicemi a smrky, které však nedávno podlehly suchu a kůrovci.

Sázení stromů do okolí Mnichovic se stalo jednou z hlavních činností místního okrašlovacího spolku, který byl založen v roce 1907. Na radu profesora botaniky Josefa Velenovského byly vysazeny borovice a smrky, stráně v roklích byly zalesňovány akátem. Smrky na stráních ale v létě trpěly nedostatkem vody a po napadení kůrovcem musely být pokáceny. Jak budou vypadat svahy Budíkova v budoucnu?

Pozorujte, jaké stromy na pasekách vyklíčily. Co takhle na paseku rozhodit pár žaludů, bukvic nebo plodů javoru?

Louka na Sýkorce

→ ke stažení PDF zde

Louka Na sýkorce je zajímavá výskytem modře kvetoucích kosatců sibiřských. Kosatce jsou připomínkou někdejší pestrosti zdejší krajiny. Na loukách a pastvinách tu rostly podle popisu prof. Velenovského z roku 1917 také orchideje – prstnatec májový, vemeník dvoulistý nebo drobná orchidejka s roztomilým názvem švihlík krutiklas.

Z okolí Mnichovic v polovině 20. století zmizeli hospodáři a s nimi koně, krávy nebo kozy, které dřív vypásaly každou stráňku. Dnes můžeme potkat stáda ovcí na Myšlíně a směrem na Hrusice, pasou se tu na bývalých polích. Na návrat rozmanitosti ale ovečky nestačí. Krajina je přehnojená kvůli intenzivnímu zemědělství. Jenom cílenou péčí se sem mohou vzácnější druhy rostlin vrátit.

Jak se staráte o louku, sad nebo trávník u vás doma? Co můžete udělat proto, aby to tam kvetlo, bzučelo a vrzalo?

Mnichovická krajina inspiruje

→ ke stažení PDF zde

Procházíme naučným okruhem Krásné vyhlídky, od křížení se struhařovskou silnicí po vyhlídkový bod.

Za malebnou krajinou sem mířili a míří návštěvníci v létě i v zimě, z Prahy byly dříve vypravovány i speciální lyžařské vlaky. Návštěvníci i místní lidé si užívají procházky po obnovených polních cestách s příznačným názvem Krásné vyhlídky.

Krajina inspirovala v minulosti výtvarníky, nejen Josefa Ladu, ale také například grafičku Miladu Kazdovou-Hirkovou. Při procházce po Krásných vyhlídkách se z každého návštěvníka stává fotograf. Můžete si tu vyzkoušet i krajinomalbu v plenéru, proniknout do mysli poutníka nebo se ponořit do pozorného a vědomého pozorování přírody. Určitě vám pak neunikne, že jen díky aktivitě lidí, kteří cesty obnovovali a zasadili sem i keře a stromy, je tato úzká linie v krajině o tolik pestřejší než jednotvárná pole kolem. Cestou s krásnými výhledy můžete uvažovat o tom, co pro krajinu a rozmanitost přírody můžete udělat vy sami.

Znáte někoho, kdo maluje nebo fotí přírodu a krajinu? Potkali jste někoho, kdo na polích, loukách a pastvinách pracuje?

Myšlín – památka a místo pro odpočinek

→ ke stažení PDF zde

Myšlínský dvorec byl původně středověkou tvrzí. Na jeho místě stojí dnes barokní zámeček s mansardovou střechou, který byl ještě donedávna ruinou. Dávnou historii připomínají památné stromy, z nichž nejznámější je takzvaný Žižkův dub. Dnes se do zámečku vrátil život díky Filipu Paroulkovi, který budovu opravil a chová zde včely. Na toto romantické místo se přistěhovala také rodina Jany Moravové a založila tu Zahrady Myšlín.

Prošli jsme celou trasu mnichovickými ulicemi, lesem i polní cestou s vyhlídkami do okolí.

Zkuste vymyslet tři přání pro lidi, přírodu a krajinu v Mnichovicích. Zastavte se u zvoničky a třikrát zazvoňte, třeba se pak splní.

Za poskytnuté fotografie děkujeme mnichovické archivářce a knihovnici Veronice Veverkové a městu Mnichovice.

Velký dík za poskytnuté texty a konzultace patří Kláře Kabátové, dále také Patriku Mrázovi ze spolku Mnichovickou krajinou a učitelkám mnichovické školy Tereze Zelenkové a Janě Jelínkové.

Čerpali jsme z těchto publikací:

Třebická Magdalena, Švamberk Erik a Třebický David: Mnichovice jaké byly, jsou a budou
Mareček Antonín: Mnichovické pomněnky
Mnichovice v nové republice – speciální vydání časopisu Život Mnichovic
Mnichovice válečné – speciální vydání časopisu Život Mnichovic

Zdroje z webu:

Článek Kolem Mnichovic se nejdříve objevil na Muzeum Říčany.

Od Olivovny k Říčanské hájovně

Jaro — Sat, 02 Apr 2022 20:00:06 +0000

Regionální učebniceKam na výlet

Od Olivovny k Říčanské hájovně

• les • celý rok

Vydejte se po lesních cestách od Olivovny směrem k Říčanské hájovně. Nadýcháte se čerstvého vzduchu, kvůli kterému se sem sjíždějí i dnes děti s nemocemi dýchacího ústrojí. Cestou můžete podle ročního období poznávat ptáky podle zpěvu, sbírat maliny, borůvky nebo houby.

→ Start (délka trasy je cca 3 km) →

Olivovna

→ Uličník Olivovna v PDF zde

Dnešní dětskou léčebnu Olivovnu založili v roce 1896 manželé Alois a Luisa Olivovi jako vychovatelnu pro opuštěné a zanedbané děti. Tyto děti zde měly školu a vykonávaly také zemědělské práce na rozsáhlých pozemcích, které Olivovnu obklopovaly. Dnes je kolem budovy Olivovny park a různá hřiště. Léčebna sloužila v minulosti dětem s tuberkulózou, dnes se zde léčí nemoci dýchacího a pohybového ústrojí, obezita a nadváha. V kapli Olivovny i v přilehlém parku probíhají koncerty a další kulturní akce.

Říčanský les

→ Uličník Říčanský les v PDF zde

Od Olivovny se můžete vydat lesem po hlavní cestě, která vede až k Říčanské hájovně. Hned na kraji lesa můžete obdivovat obrovský dub a vyzkoušet si ho obejmout nebo provázkem změřit jeho obvod. Pomocí kalkulačky na http://www.tree-guide.com/tree-age-calculator zkuste odhadnout jeho věk. Pokud se nebojíte bláta, kořenů ani dalších lesních překážek, vypravte se po cestičkách vedoucích od ZŠ U Říčanského lesa kolem nového sportoviště. Zavedou vás k obnovenému lesnímu rybníčku, který byl vybudován jako koupaliště pro děti z Olivovny. Voda k němu přitéká z potůčků pramenících ve studánkách pod hlavní cestou. Od svatého obrázku nebo z rozcestí se můžete vydat k lesní posilovně a dál po zelené turistické značce do Tehova nebo na Klokočnou.

Cestou směrem k Říčanské hájovně můžete na jaře obdivovat květy sasanek a poslouchat zpěv ptáků. Z těch vzácnějších zaslechnete nebo zahlédnete dlasky, ořešníky nebo datly. Pravidelně se ozývají pěnkavy, sýkory, drozdi nebo budníčci. V létě se můžete vypravit na borůvky nebo prozkoumat paseky, které rychle zarůstají malinami. Podél cesty budeme nejspíš ještě dlouho potkávat hromady vytěžených smrků, které podehly kůrovci. Kromě jejich chodbiček si můžete pod kůrou všimnout vláken hub, které nejspíš patří parazitické václavce smrkové. Vnitřky kmenů jsou často vyhlodané od dřevokazných mravenců. Do dřeva kladou vajíčka lumci a pod kládami a pařezy se schovávají střevlíci a stonožky. Z mrtvého dřeva se pomalu stává úrodná půda a všude na zemi vyrůstají mladé stromky a keře.

Nový život na pasekách zkoumají školáci při výukových programech např. Od hradu dále v lekci Les ve středověku a dnes, při kterém mapují přirozenou obnovu lesa – zkuste také určit podle obrázků semenáčků stromů, které semenáčky v lese najdete.

Říčanská hájovna

→ Uličník Říčanská hájovna v PDF zde

Jako zázemí pro vzdělávání žáků i učitelů slouží Říčanská hájovna už od roku 2011. Je možné si ji pronajmout pro semináře, školení a pobyty se skupinami dětí. Pro veřejnost je hájovna přístupná zejména během dubnových oslav Dne Země. Na louce vedle hájovny se nachází zázemí Lesního klubu Pramínek, který zde poskytuje předškolní vzdělávání dvěma skupinám dětí se zázemím v jurtě a hliněno-slaměném domku.

V minulosti byla na tomto místě byla lesní školka, kde se pěstovaly malé smrčky. Na hájovně bydlel pan hajný, který dohlížel na lidi, kteří si z lesa odváželi dřevo na topení.

Na hájovně probíhají pobytové programy s lektory muzea, které se zaměřují nejen na zkoumání okolního lesa, ale také na teambuilding nebo na řemeslné činnosti – například program Tvoř a poznávej.

Thomayerovy školky

→ Uličník Thomayerovy školky v PDF zde

Od hájovny se můžete vydat zpět do Říčan, kolem Srnčího paloučku a rybníčku, který kdysi sloužil jako zdroj vody pro Thomayerovy školky. Tento proslulý závod zásoboval na začátku 20. století nově vznikající parky i soukromé zahrady. Vybudoval ho František Thomayer (bratr lékaře prof. Josefa Thomayera), který zde založil v roce 1896 stromkové školky a skleníky pro pěstování trvalek. Na tomto rozlehlém pozemku se pěstoval osazovací materiál pro zakládání i obnovu zahrad, rozmanité druhy a odrůdy ovocných i okrasných stromů a křovin, jehličnanů, růží, jiřin i různých trvalek a alpinek. František Thomayer tu měl také velkou sbírku šeříků s více než 120 odrůdami, kolekci dřevitých pivoněk a chryzantém.

Stavbu vily financoval jeho bratr Josef Thomayer, který do letní vily zval i další významné hosty. Byli mezi nimi malíři Mikuláš Aleš a Karel Ženíšek nebo básníci a spisovatelé Jaroslav Vrchlický, Julius Zeyer, Josef V. Sládek, Karel V. Rais, Svatopluk Čech, Alois Jirásek a Zikmund Winter.

Po roce 1948 sídlilo v areálu zemědělské družstvo a po roce 1989 byly pozemky vráceny potomkům původních majitelů. Za plotem můžete zahlédnout pasoucí se ovečky kolem jurt, směrem k ulici Thomayerova slouží část pozemku pro chov koní.

Chcete si výlet prodloužit?

Vraťte se do Říčan do japonské zahrady Aizen nebo se vypravte přes Světice na školní farmu ZŠ Magic Hill. Na webu si ověřte, jestli má otevřeno pro veřejnost. Probíhají tu víkendové akce pro veřejnost, školy si mohou objednat výukové programy ukazující provázanost pěstování zeleniny, péče o půdu a chov zvířat.

Japonská zahrada Aizen je jedna z nejrozsáhlejších zahrad v japonském stylu v Evropě. V roce 1998 ji založil Petr Typlt a postupně byla realizována podle koncepce Takumi Mizokami a Osamu Okamury. V roce 2007 se zahrada otevřela veřejnosti, můžete si tu v klidu zacvičit Tai chi nebo jógu. Děti ocení různá zákoutí a vodní prvky.

Vznik regionální učebnice je finančně podpořen z prostředků Evropské unie.

Článek Od Olivovny k Říčanské hájovně se nejdříve objevil na Muzeum Říčany.

Za pokladem středověkých Říčan

Jaro — Mon, 14 Mar 2022 00:24:09 +0000

Regionální učebniceKam na výlet

Za pokladem středověkých Říčan

• historie • celý rok

Poznejte život ve středověkých Říčanech s dobrodružnou geolokační hrou.

Start geolokační hry je u zříceniny říčanského hradu, trasu zjišťujete postupně během hry.

→ Start (délka trasy je 2 km) →

Hrou vás provede dvanáctiletý sirotek Petr. Najdete s jeho pomocí ztracený poklad? Během pátrání potkáte i další obyvatele středověkých Říčan a dozvíte se, jak tehdy lidé žili.

Hru si zdarma stáhnete do mobilního telefonu (po instalaci aplikace Geofun).

Hra se spustí po příchodu na start, start je u zříceniny říčanského hradu. Přenesete se do období vlády Karla IV. a na cca 2 km dlouhé trase procházíte centrem i klidnými částmi Říčan.

Při hraní není potřeba mít připojení k internetu, pouze se musí povolit zjišťování aktuální polohy. Jednotlivé úkoly se aktivují po příchodu na určené místo na trase.

Hra byla inspirována nálezem 348 pražských grošů ve sklepení domu na Masarykově náměstí.

Hra je součástí programů:

Od hradu dále – program pro 3. – 5. třídu
Středověk v Říčanech – program pro 6. – 7. třídu

Vznik regionální učebnice je finančně podpořen z prostředků Evropské unie.

Článek Za pokladem středověkých Říčan se nejdříve objevil na Muzeum Říčany.

Kolem trati a Fialky

Jaro — Fri, 11 Mar 2022 11:30:07 +0000

Regionální učebniceKam na výlet

Kolem trati a Fialky

• historie • motýli • celý rok

Vypravte se na vycházku od říčanského nádraží, přes Fialku dojdete podél trati k mostu v ulici 5. května a můžete pokračovat dál směrem k lesu, do krajinného parku nad Marvánkem nebo se vrátit zpátky do města. Projdete po stopách sochy Antonína Švehly říčanskou historií první republiky, protektorátu i komunistického převratu. U trati se zastavíte u dramatických událostí v době Pražského povstání.

→ Trasa (délka trasy 1,4 km) →

V přílohách najdete informace z Říčanského uličníku s tipy na ven. Můžete si je předem vytisknout, nebo stáhnout a číst v mobilu přímo na místě.

Nádraží

→ Uličník Nádraží v PDF zde

Budova říčanského nádraží vás přenese do doby Rakousko-Uherska, kdy byla železnice výstřelkem modernity a po kolejích supěly první parní lokomotivy. Nádražní budova byla tehdy místem setkávání, stejně jako později za 2. světové války, kdy v čekárně cestující s napětím čekali, zda se američtí piloti strefí do kotlů lokomotiv vlaků plných zbraní nebo zásob pro nacistické okupanty.

Od nádraží se vydejte Cestou svobody a představujte si radost, která nastala na konci války, kdy Říčanští vítali ruské vojáky jako osvoboditele. Ti na louce mezi nádražím a Fialkou měli svůj tábor s vojenskými auty i koňmi.

Po pravé ruce tehdy stál Bartošův automatický parní mlýn, který za války semlel mnoho vagónů obilí dovážených po trati. Aplikace Vývoj krajiny na Říčansku vám umožní prozkoumat proměny tohoto místa na starých mapách. S mapami pracujeme v programu Proměny krajiny, kde žáci 2. stupně zjišťují historii místa, přírodní podmínky (včetně nebezpečí povodní) a posuzují návrhy na změny ve veřejném prostoru. Mohou pátrat také po korytě dnes zatrubněného potoka, který vodu k mlýnu přiváděl.

Park Antonína Švehly

→ Uličník Park Antonína Švehly v PDF zde

Socha Antonína Švehly připomíná státníka, který už v rakousko-uherském sněmu hájil zájmy sedláků a malorolníků z říčanského okresu proti cukrovarnickým monopolům. V době první republiky se stal opakovaně předsedou vlády. Jeho socha stála původně na říčanském náměstí, ale za protektorátu byla jako nevyhovující symbol odstraněna. Po válce se socha nakrátko vrátila, ale ani komunistům Švehla jako připomínka prvorepublikové demokracie nevyhovoval. Sochu pak za dramatických okolností schovali místní mladíci v sousední vesnici a zůstala zde ukrytá celých 41 let.

Osud sochy sledují žáci v programu Sochy a prostorová tvorba, který využívá animaci Antonín Švehla v Říčanech.

Fialka

→ Uličník Fialka v PDF zde

Romanticky znějící název místa Fialka pochází od zahradnictví rodiny Fialovy, která hospodařila na pozemcích kolem potoka. Dříve tu byl rybník Bezděkov, potok se rozvodňoval ještě v první polovině 20. století a děti se tu pak mohly třeba plavit v neckách.

Dnes je potok ukrytý pod zemí, ale svah mezi dnešním centrem Na Fialce a základní školou Magic Hill napovídá, že tu voda kdysi působila. Potok připomínají i rozložité vrby vedle dětského hřiště.

Děti sem chodily lovit čolky nebo potápníky, hrát si na rozkvetlou louku a v zimě sáňkovat nebo lyžovat. Vzpomínky pamětníků na tato místa si můžete přečíst v modré vrstvě pocitové mapy.

Pracují s nimi žáci 1. stupně v programu Cestou ze školy, lekce 1.

Most v ulici 5. května a okolí trati

→ Uličník Most v ulici 5. května a okolí trati v PDF zde

Od dětského hřiště na Fialce se i vy můžete nepozorovaně jako někdejší uličníci proplížit mezi řadovými domy až k trati. Dostat se na území nepřátelské party totiž není jen tak! Vzpomínky pamětníků na klukovské party, bitvy a honičky uličníků a uličnic si můžete přečíst v modré vrstvě pocitové mapy.

U pomníku před mostem v ulici 5.května si přečtete vzpomínky na události z konce války. Můžete se přímo z mostu zadívat dalekohledem na blížící se vlaky a doufat, že dnes nevezou protiletadlové dělo ani jiné zbraně nepřátelským vojskům.

Na náspu neboli pešunku nad tratí se můžete nostalgicky ponořit do časů, kdy tu po sobě kluci stříleli z praku, zatímco hlídali pasoucí se kozy, nebo sušili seno pro králíky. Tehdy před 70 lety jim kolem hlav poletovaly tisíce modrásků a baboček. Dnes můžeme být rádi, když potkáme aspoň jednoho. Proč? Tomu se snaží přijít na kloub žáci 1. stupně v programu Cestou ze školy.

Dál se můžete vydat ven z městečka k lesu, nebo mezi pole do krajinného parku nad Marvánkem. Také se můžete vrátit směrem do města, cestou na náměstí se zastavit v Muzeu Říčany na výstavě, na muzejní zahradě nebo na Dvorku za králíky.

Vznik regionální učebnice je finančně podpořen z prostředků Evropské unie.

Článek Kolem trati a Fialky se nejdříve objevil na Muzeum Říčany.

Z náměstí kolem Mlýnského rybníka na cyklostezku

Jaro — Fri, 25 Feb 2022 11:07:31 +0000

Regionální učebniceKam na výlet

Z náměstí kolem Mlýnského rybníka na cyklostezku

• voda • historie • celý rok

Ponořte se do historie budov na Masarykově náměstí a odkryjte dávnou minulost v Geoparku Říčany. Od říčanského hradu se projděte kolem Mlýnského rybníka až k nalezišti z doby železné do okolí nedostavěné věznice.

→ Trasa (délka trasy 4,5 km) →

V přílohách najdete informace z Říčanského uličníku s tipy na ven. Můžete si je předem vytisknout, nebo stáhnout a číst v mobilu přímo na místě.

Masarykovo náměstí

→ Uličník Masarykovo náměstí v PDF zde

Centrum Říčan je dnes stejně jako ve středověku rušným místem s kostelem, radnicí a trhy. Podoba budov na náměstí se ale výrazně proměnila. Budova bývalé radnice změnila svoje využití několikrát, byla zde šatlava, soud, hostinec i škola. Všimněte si detailů, jako jsou gotická okna na budově kostela nebo secesní ornamenty na škole.

V kapitole Třicetiletá válka v aplikaci Vývoj krajiny na Říčansku si můžete na mapách prohlédnout, jak městečko vypadalo, když zde žilo jen okolo 250 obyvatel. Bylo to tehdy spíš jen náměstí obklopené ze dvou stran rybníky.

Na venkovský ráz Říčan vzpomínají také pamětníci, kteří bydleli v okolí ve 40. letech 20. století. Jindřich Halaš popisuje tehdejší podobu Říčan s koňmi a selskými staveními (video Pole bez života) a Miloslava Tichá vzpomíná na své cesty do měšťanky na kole z Pacova.

Se vzpomínkami pamětníků pracují žáci v programu Proměny krajiny. Navrhují pak také změny ve veřejném prostoru, kterému dnes v Říčanech dominují auta.

Geopark Říčany

→ Uličník Geopark Říčany v PDF zde

Když projdete z náměstí skrz budovu školy za kostelem, ocitnete se ve světě minerálů, hornin a zkamenělin. Říčanský Geopark je unikátním prostorem pro odpočinek a poznávání živé a neživé přírody, kde můžete s dětmi odkrývat zkameněliny nebo rýžovat granáty. Vznikla zde také jeskyně se štolou a plazivkou.

Do geoparku chodí během roku školní skupiny na výukové programy a o víkendech se konají akce pro veřejnost, aktuální program najdete na webu muzea.

Výukové modely v Geoparku Říčany využívají žáci 2. stupně v programu Přírodní katastrofy, mladší žáci v programu Živly tu realizují pokusy.

Říčanský hrad

→ Uličník Říčanský hrad v PDF zde

Zřícenina hradu je po staletí dominantou Říčan, už od dob husitských válek však sloužila místním obyvatelům jako zdroj stavebního kamene. V dobách své slávy byl Říčanský hrad významným sídlem spojence krále Přemysla Otakara II. V této podobě ho představuje animace Říčanský hrad ve středověku.

V programu Středověk v Říčanech a Od hradu dále žáci využívají autentického prostředí hradní zahrady, kde si zkouší činnosti různých společenských vrstev ve středověku. Prožijí také den ve středověku v doprovodu svého vrstevníka při geolokační hře Za pokladem do středověkých Říčan.

Středověkou podobu městečka žákům přibližuje originální papírová skládanka s budovami hradu, kostela, kovárny a mlýna.

Mlýnský rybník

→ Uličník Mlýnský rybník v PDF zde

Od Mlýnského rybníka se otevírá romantický pohled na říčanské panorama. Voda je však v létě spíše nevábně zelená a páchnoucí, rybník se využívá k rybaření a ve výjimečně mrazivých zimách také pro bruslení. Kromě hejn divokých kachen tu můžete zahlédnout ledňáčka i volavku, nebo kachničku mandarinskou nebo domácí husy. Místo tak stále připomíná venkovský obraz Říčan, který si můžete prohlédnout na dobových fotografiích, které připomínají i slávu místního mlýna s obětavou paní mlynářkou Menclovou.

V okolí Mlýnského rybníka prozkoumávají život dětí v polovině 20. století žáci 1. stupně při programu Pod našimi okny, kdy využívají dobové předměty a hračky a vzpomínky pamětníků.

Nedostavěná věznice

→ Uličník Nedostavěná věznice v PDF zde

Od Mlýnského rybníka se můžete zanořit do příměstské džungle. Nejprve po dřevěných lávkách vedoucích Pohodovým údolím vás vyvede trasa cyklostezky směrem na Kolovraty až k místu, kde měla stát gigantická věznice pro 3000 vězňů.

Její torzo má být v blízké době strženo a do areálu se budou stěhovat policisté. Zatím má místo výjimečnou atmosféru stvořenou pro vyznavače urban exploration, parkouru nebo graffiti. Chodí se tam na airsoft, fotit, natáčet videoklipy nebo jen tak se dívat na západ slunce.

Dávnou historii místa odkryl archeologický průzkum před stavbou věznice. Pece na železo z doby římské i atmosféru odporu proti dostavbě věznice v roce 1989 přibližuje animace Příběh nedostavěné věznice v Říčanech.

K zájmu o umělecké projevy ve veřejném prostoru vede žáky 2. stupně program Sochy a prostorová tvorba, při kterém si žáci vyzkouší graffiti nebo landart.

Od nedostavěné věznice se můžete vrátit zpátky po stejné trase, nebo přejít mostek a snažit se překonat silnici č. 101 v ulici Březinova. Můžete také pokračovat po cyklostezce směrem na Kolovraty, nebo po značených vycházkových okruzích ke kolovratskému hřbitovu s barokní sochou sv. Donáta, nebo směrem na Lipany.

Z Lipan pocházela maminka prvorepublikového předsedy vlády Antonína Švehly a obec je spjatá s odporem sedláků proti kolektivizaci (animace Antonín Švehla v Říčanech). Osud selského rodu Řeháků z Lipan zkoumají žáci při programu Proměny krajiny a důsledky kolektivizace a intenzivního zemědělství ukazuje video Pole bez života.

Vznik regionální učebnice je finančně podpořen z prostředků Evropské unie.

Článek Z náměstí kolem Mlýnského rybníka na cyklostezku se nejdříve objevil na Muzeum Říčany.

Kolem Marvánku do sadů

Jaro — Mon, 10 Jan 2022 05:04:25 +0000

Regionální učebniceKam na výlet

Kolem Marvánku do sadů

• voda • les • historie • celý rok

Vydejte se z Lázeňské louky kolem Marvánku mezi sady, aleje a remízky pro polní a luční kvítí, na ovoce nebo jen tak na procházku.

→ Trasa (délka trasy 4,5 km) →

V přílohách najdete informace z Říčanského uličníku s tipy na ven. Můžete si je předem vytisknout, nebo stáhnout a číst v mobilu přímo na místě.

Lázeňská louka

→ Uličník Lázeňská louka v PDF zde

Na místě dnešní Lázeňské louky býval až do 19. století rybník. Pamětníci narození ve dvacátých až čtyřicátých letech 20. století vzpomínají na pěšiny přes vlhkou louku, na potůčky i na studánky. Postupně přibývaly spojovací cesty, vznikla zde upravená hřiště i výběh pro koně. V roce 2012 došlo po regeneraci prostoru k výrazné proměně místa, mokřadem dnes můžete procházet skrz vrbový altán.

Aplikace Vývoj krajiny na Říčansku vám umožní prozkoumat proměny tohoto místa na starých mapách. S mapami pracujeme v programu Proměny krajiny, žáci 2. stupně zjišťují historii místa, přírodní podmínky (včetně nebezpečí povodní) a posuzují návrhy na změny ve veřejném prostoru.

Říčanský potok

→ Uličník Říčanský potok v PDF zde

Okolí Říčanského potoka dnes patří sportu — je tu fotbalové hřiště, sportovní a zimní hala. Ale jak vypadalo dřív? V potoce se brouzdaly děti a lovily raky i různé rybky. Na vodu i na okolní louky vyháněly husy. Dnes jsou v okolí Říčanského potoka nově vyhloubené tůně pro zadržování dešťové vody, vlastně takový malý povodňový park.

V programu Cestou ze školy s dětmi zkoumáme, zda se v nových tůních už objevují vodní živočichové – larvy vážek, znakoplavky, pulci nebo čolci.

Ještě v dětství dnešních padesátníků byl Říčanský potok plný raků, vzpomínky na jejich chytání nebo pasení hus v okolí si můžete přečíst v modré vrstvě pocitové mapy.

Se vzpomínkami pamětníků pracují žáci 1. stupně v programu Cestou ze školy, lekce 1.

Žáci v programu Proměny krajiny posuzují návrhy na změny v okolí potoka, jako je nová lávka nebo workoutové hřiště, nebo vymýšlejí vlastní návrhy.

Marvánek

→ Uličník Marvánek v PDF zde

Dnešní Marvánek byl vybudován jako přírodní koupaliště v roce 1937, protože také Říčanští chtěli mít blízko rekreační místo podobné oblíbenému Jurečku. Ve třicátých a čtyřicátých letech zažil největší slávu, a i když se v něm lidé koupali ještě v následujících desetiletích, areál chátral a kvalita vody se zhoršovala. V roce 2015 byl rybník odbahněn, místo ožívá, ale kvalita vody se zlepšuje jen pomalu. Sinice, zelené řasy i perloočky mohou žáci pozorovat mikroskopem.

Žáci v programu Proměny krajiny posuzují návrhy na umístění různých prvků, jako jsou lavičky se sochami slavných osobností nebo dřevěná sauna.

V programu Přírodní katastrofy (blok Voda v krajině) zkoumají žáci litorální pásmo Marvánku a opatření na zadržování vody v okolí.

Krajina nad Marvánkem

→ Uličník Krajina nad Marvánkem v PDF zde

Okolní krajinu lidé po stovky let využívali pro pěstování, pastvu a sušení sena. Sady se střídaly s loukami a úzkými pruhy polí. Louky lidé záměrně odvodňovali a hnojili, ale přesto se tu až do sedmdesátých let 20. století vyskytovaly vzácné druhy rostlin, jako jsou orchideje. Pestré louky byly domovem mnoha druhů motýlů a dalšího hmyzu. Do této mozaiky kulturní krajiny zasáhla doba kolektivizace, kdy byly meze rozorány a pole scelena do velkých lánů. V posledních letech se vedení města Říčany snaží vrátit do krajiny v okolí Říčan pestrost výsadbami alejí a zakládáním remízů.

Žáci v programu Proměny krajiny diskutují o budoucnosti vysazených remízů, ploch keřů a květnatých trávníků a o možnostech jejich údržby. Navrhovali také trasy pro nové cyklostezky a obhajovali své názory před spolužáky. Asfaltovat, nebo nechat štěrk? – to je to, oč tu běží.

Rozpakov a Srnčí

→ Uličník Rozpakov a Srnčí v PDF zde

Obě nádrže vznikly pro zadržení vody a využívají je dnes také rybáři. K vyšší kvalitě vody v Marvánku, který leží na potoce pod nimi, ale nepřispěly. Brzy je zaneslo bahno, tedy vlastně ornice z okolních polí. Změnu přineslo vybagrování Rozpakova v roce 2019 a využití bahna k úpravě okolí nádrže a vytvoření nového ostrůvku. Dnes jsou tato místa také díky blízkosti cyklostezky a nového altánu častou zastávkou na cestě pro pěší i cyklisty. Cyklostezka vede dál od nádrží do nově vysazeného sadu Srnčí s ovocnými stromy a altánem.

Při programu Proměny krajiny žáci mapují místa, kam rádi chodí, a porovnávají je s oblíbenými místy dnešních osmdesátníků. Na shody a rozdíly se můžete podívat do zelené a modré vrstvy pocitové mapy.

Od Srnčího rybníka můžete pokračovat po cestě směrem na Říčanskou hájovnu, po cyklostezce do Světic nebo se alejemi a loukami vrátit zpět ke sportovní hale.

Vznik regionální učebnice je finančně podpořen z prostředků Evropské unie.

Článek Kolem Marvánku do sadů se nejdříve objevil na Muzeum Říčany.

Do lomu kolem Rokytky

Jaro — Mon, 29 Mar 2021 11:55:19 +0000

Regionální učebniceKam na výlet

Do lomu kolem Rokytky

• voda • les • historie • celý rok

Začínáte na staré radošovické návsi, projdete k lesnímu koupališti Jureček a podél Rokytky až k bývalému lomu.

→ Trasa (délka trasy 3,1 km) →

V přílohách najdete informace z Říčanského uličníku s tipy na ven. Můžete si je předem vytisknout, nebo stáhnout a číst v mobilu přímo na místě.

Radošovická náves

→ Uličník Radošovická náves v PDF zde

Radošovice, kdysi nepatrná vesnička u Říčan, se od konce 19. století proměňovaly ve vyhledávanou rekreační oblast. Díky dobrému vlakovému spojení s Prahou sem obyvatelé hlavního města nejen jezdili na výlety, ale pořizovali si tady i letní byty a někteří se natrvalo usadili. V prvních desetiletích 20. století byly Radošovice samostatnou obcí s vlastní školou, poštou a desítkami obchodů a dalších provozoven, o které se starali místní obchodníci a řemeslníci.

Centrem starobylé vsi Radošovice bylo místo se starou lípou a rybníčkem. Lípa rostla snad už od 16. století, bývala na ní uchycena zvonička.

Přírodní koupaliště Jureček

→ Uličník Jureček v PDF zde

Rybník Jureček vznikl na místě přestavlckého údolí, kde stávala vesnice zaniklá při třicetileté válce. Místo, kde stávala obec Přestavlky (německy Przestawlk) můžete najít na mapě z roku 1783. Přestavlky na rozdíl od Říčan a dalších vesnic nebyly už nikdy obnoveny. Ale děti, které si sem „do údolí“ chodily hrát, nacházely prý ještě místa, kde byly sklepy přestavlckého mlýna, naproti lávce přes Rokytku u Starého koupadla. Údolí zůstalo odlesněné, na zarůstajících pasekách rostly pestré květiny a pamětníci vzpomínají na množství motýlů, které tam bylo možné pozorovat.

Vzpomínky na údolí a také na chytání raků a střevlí si můžete přečíst v modré vrstvě pocitové mapy. Dozvíte se tam také, jaké metody používal pan Jureček pro výuku plavání. Možná vás překvapí, že sucho trápilo povodí Rokytky i před 70 lety a děti v létě zachraňovaly střevle z vysychajících kaluží.

Jak se vzpomínkami pamětníků pracují žáci 1. stupně:

Program Cestou ze školy, lekce 1

Jak pracují s mapami žáci 2. stupně:

Program Proměny krajiny

Podívejte se v mapě na dvě oblíbená prvorepubliková koupaliště Jureček a Marvánek a prozkoumejte, odkud sem přitéká voda. Kde je podle vás lepší kvalita vody pro koupání a proč?

K Rokytce na raky nebo do divadla

→ Uličník Rokytka v PDF zde

Raky už v Rokytce ani v jiných potocích v okolí nenajdete, ale když se k potoku vypravíte vybaveni cedníkem, nádobkou a kelímkovou lupou, můžete potkat malé račí příbuzné – blešivce nebo berušky vodní. Nad splavem Rokytky u Starého koupadla se to v létě hemží chrostíky. To znamená, že zdejší voda není příliš znečištěná, i když pít byste ji určitě neměli.

Kelímkovou lupu a klíč k určování vodních bezobratlých si můžete koupit v našem e-shopu → .

Jak s žáky 1. stupně zkoumáme, kdo žije ve vodě:

Program Lovci a sběrači →, lekce 4 Výprava za potravou

Prvorepublikoví návštěvníci Radošovic tady korzovali v zimě v létě, od vilky Sněhurka vedla sáňkovací dráha, a ještě před založením Jurečku se otužilí výletníci mohli smočit v lesních koupadlech. Odpoledne jste se mohli vypravit do lesního divadla, třeba na operetu Okolo rybníka.

Pozorným očím neuniknou betonové základy nápovědní budky, díky kterým si můžeme představovat, že v olšině, kde dnes možná jen tančí lesní žínky, za první republiky vystupovali ochotníci. A dámy v letních šatech si sedaly na lavičky na svahu nad Rokytkou.

Lom na říčanskou žulu

→ Uličník Lomy u Rokytky v PDF zde

Vycházku zakončíme na jiném romantickém místě – v lomu, odkud pochází žula na podezdívky říčanských vilek. Zjistěte na mapě, kdy byla těžba v lomu ukončena.

Co si o lomu myslíte:

Má být na tomto místě povoleno rozdělávání ohně? Co by se mělo dělat se skálou postříkanou graffiti? Měla by tu být upravená lezecká stěna s jištěním?

K lomu jsme připravili rolovou hru pro žáky 2. stupně:

Program Hravá geologie, lekce 3 Vznik a formování krajiny

Od lomu můžete pokračovat dále k Olivovně, nebo se vrátit zpátky k Jurečku.

Pokud není uvedeno jinak, doprovodné snímky pocházejí z archivu Muzea Říčany.

Vznik regionální učebnice je finančně podpořen z prostředků Evropské unie.

Článek Do lomu kolem Rokytky se nejdříve objevil na Muzeum Říčany.